Komentáře: Věřím v nevíru

Od: m.

m. — Fri, 13 Mar 2015 16:46:21 +0000

JK: nenávidět hřích, ale milovat hříšníka.
Než se do toho začnete/začneme zamotávat podle mne je jen jedna jediná cesta, která někam vede.

Touto cestou je PRAVDA. Její hledání a odkrývání.
_________

„Osvoboď nás pravdou, obnov tvář země.“

Od: anonym

anonym — Fri, 13 Mar 2015 11:50:05 +0000

pane Havlíku, psát o tom, že média mají problém s věrohodností informací
ja jako psát, že na jaře je proměnlivé počasí. Vědí to všichni a nějak s tím musíme žít.
S jedním rozdílem- média možná můžeme napravit. Média se ale napraví až se něco změní v celé společnosti, ale zatím se to stále jen zhoršuje. Rozhádanost a nenávist ve společnosti se stupňují, o to víc musí média manipulovat. A čím víc jsou média mimo společnost a manipulují, tím víc stoupá rozhádanost a nenávist. Spirála se roztáčí.

A kdo začal je stejná otázka, jako zda bylo dřív vejce nebo slepice.

Od: m.

m. — Fri, 13 Mar 2015 09:58:01 +0000

101 dalmatinů vs. „neomylný vůdce“ ?
a) myslím si že člověk by někomu či něčemu věřit měl (že je tak „stvořen“). (I když to může být třeba jen „věřit Bohu“.)

b) sama „víra v nevíru“ je podle mne ale BLBOST.

Úvaha je tato: I politici a „vůdci“, kteří dlouhodobě setrvávají u moci jisté míry „sebereflexe“ musejí být a jsou schopni, jinak by dlouhodobě v pozici „vůdce“ těžko byli.

(Např. když ruský prezident – ať už to bylo z letu na rogale nebo z jiného sportu měl na ruce sádru, se s určitým svým omezením sám musel setkat.)

Učeným z Nebe nespadl nikdo.

Od: Tomáš Havlík

Tomáš Havlík — Tue, 10 Mar 2015 10:59:00 +0000

Re: pane Havlíju , navrhuji vám smír
Dobrý den,
omlouvám se, ale musím se zeptat. Četl jste můj text? Nebo jen reagujete na titulek? Protože už v perexu vysvětluji, že se nebudu věnovat náboženské víře. Snažil jsem se upozornit na problematiku věrohodnosti informací, které nám média nabízejí. Souhlasím s Vámi, že rozhodnutí věřit, či nevěřit je osobním právem každého jedince a nic takového text nezpochybňuje. Je ale důležité nevěřit slepě a umět zpochybnit i vlastní názor, nejen ten ostatních. A jelikož nikomu nevnucuji, dokonce ani nenabízím čemu a komu by měl věřit, silně pochybuji, že se byť jen vzdáleně nacházím na hranici jakéhokoliv zasahování do cizích práv.

Od: K.V

K.V — Tue, 10 Mar 2015 07:00:57 +0000

pane Havlíju , navrhuji vám smír
Rozlišuji mezi vírou jako vnitřním a soukromým cítěním, který u každého respektuji a nic mně do toho není, pokud se nesnaží omezit má práva

Nčco jiného jsou církve jako organizace, to jsou organizace mocenské a manipulativní, které si z boha udělaly živnost fungující tisíce let na principu zneužívání věřících, a mají na svědomí války, inkvizici, vraždy.

A stejně jako jsem věřícím přiznal právo vnitřně věřit, stejně má každý právo nevěřit a nikomu jinému do toho nic není. Tedy už blog který řeší proč někdo nevěří je na hranici zasahování do cizích práv